Berlín 27.5- 28.5.2012

Tak a máme to za sebou. Jak turnaj tak koupání v Tropicalu proběhlo podle plánu a je úspěšně za námi. 

Všechno začalo podle plánu, tak jak jsme se domluvili na plánovací schůzce. První auto vyjelo o den dřív a zajistilo nám lehátka v Tropicalu. Druhé a třetí auto vyjelo s malým zpožděním v noci ze soboty na neděli. Sraz byl ve 2:15 hod. na benzince. Jak jsem už psal, všechno bylo podle plánu, Jirka ze svou posádkou dorazil ve 2:45 hod. Tady bych chtěl Jirku omluvit, protože tentokrát  v tom byl trochu nevinně. Nemohl totiž tušit, že pasažér Libor si sebou chce vzít i lednici, aby bylo stále chlazené. Zpoždění nabrali proto, že než obsah lednice vyskládali do auta, tak to chvilku trvalo. Následná cesta proběhla bez problémů, děcka usnuly hned jak jsme přejeli německé hranice. Do Tropicalu jsme zabloudili jen jednou, protože víckrát to nešlo. Nevím proč jsme skončili na levo od dálnice, když obrovská kopule tropicalu se čněla v pravo. Asi špatná navigace. 

Konečně jsme v Tropicalu. Bezproblémový vstup přes pokladny, následné bleskurychlé převlečení do plavek a jde se koupat. Začínáme v probouzejícím se Tropicalu hledat naše první trosečníky, kteří by nám měli hlídat místa. A jak slíbili tak udělali. Seděli v první restauraci, kolem které jsme šli a drželi místa. Tak to má být. I lehátka byly zajištěny.

Po přesném určení pravidel jak se děcka budou chovat v bazénech, jsme vyrazili do vody. Seznamování s tím jak kdo umí plavat proběhlo v celku rychle. Všechny děcka stanovený úsek, přeplavání celé šířky bazénu (cca 3 m), zvládly bez problémů. To jsem si trochu oddechl, protože zprávy od maminek byly trochu jiné. Např. Míša Vlčková říkala. "Váňo bacha, umí plavat jen pod vodou!!". Po prvním seznámení s Vlčákem v bazénu jsem hned věděl proč to říkala. Vlčák vybaven potápěčskými brýlemi a šnorchlem, se okamžitě vrhl pod hladinu a začal hledat korály. Nic nenašel, tak jsem mu zabavil brýle a šnorchl a najednou uměl plavat i na hladině. Po chvilce blbnutí a pár saltech a bomb skočených z kraje bazénu, se na nás přišel podívat mistní Mííč Bjúkenen (Pamelu v celým Německu asi nenašli) a ostrým pohledem nás začal sledovat. To byl nejvyšší čas odebrat se na tobogány. Zhruba v této chvíli dojel i Jura Coufal s děckama, který vyjel z Brna o tři hodiny později než my. Nevím jak to udělal, ale byl najednou tam. Asi věděl, proč si kupuje tu červenou raketu.

U tobogánů byl nejaktivnější ve hlídání Jara. Správně na děcka volal "Nejezděte spolu!", "Honzíku, ty jen v rukávkách!", "Na ten modrej nechoďte, v tom se zasekl Váňa!". I přes veškerou Jarovu snahu, byl výsledek jeho pokynů u některých děcek jasný na první pohled. David H. menší podlitinu pod okem, Ondra D. boula na hlavě, Sabinka jen dvě boule na čele. 

Následoval přesun do dalšího bazénu (laguny) a s tím i spojená, nečekaná prohlídka Tropicalu. Po 10. min. bloudění jsme konečně z vrcholu ostrava uviděli pod náma lagunu, která byla 50 m vzdálená od tobogánů. Po pěkné vycházce a následném vyčvachtání v laguně, kde jsme vyzkušeli všechny atrakce (vodopád, menší tobogán, divokou řeku) jsme předali děcka do opatrování Jirkovi Klujovi a Liborovi Střížovi.

My (trenérské trio) jsme šli do saunového světa domlouvat taktiku na následující den. Odsud není nic za zmínku, snad jen to, že po půl hodině saunování vystrčil Jara na němce zadek se slovy "Tak hlubokej předklon jsem naposledy udělal před 40 lety".

Nastal čas obědu. Děcka jsme zavedli do děckého světa, něco jak naše Bongo, kde byla dětská restaurace. tam jsme obědnali společný oběd, kuřecí nugety s hranolkama a zeleninovou oblohou. U oběda jsme nechali samotnýho Marka, který se těšil na devět zeleninových obloh a ostatní jsme se šli skovat do fronty na hamburgry. Tady jsem měl taky jeden pěkný zážitek s Jarou. Ale to sem psát nebudu, aby jste si o něm nemysleli, že je to hamoun a chtěl mě připravit o hamburgr. 

Po obědě následoval polední klid. V poledním klidu nevím co se všechno přesně dělo, protože jsem s byl jedinej s Romesem, který polední klid dodržel. Odpoledne už uběhlo rychle, děcka věděly kde se už co nachází a tak si za bedlivého dozoru všech tatínků dělaly co chtěly.

 

Následoval přesun do Berlína. Cesta uběhla rychle a za hodinku jsme byli skoro všichni na místě u haly kde jsme měli spát. Vedle haly nádherý hřiště s umělou trávou a tak děcka neváhaly a hned se vrhly vyzkoušet jestli se v Německu kope do balónu stejně jak u nás. Marek vyrazil na prohlídku haly. Po návratu z haly nebyly jeho první zprávy nijak radostné. Žíněnky jsou rozebrány družstvy, které dorazili před náma, budeme spát jen na podlaze. Nastala menší nervozita. Zaprvé chyběly žíněnky, za druhé chybělo ještě jedno auto. Psát který,  je zbytečný. Ale i oni za hodinu dorazili. Když jsme jim prozradili novinu a pohodlným spaní se Jara s touto situací nechtěl smířit a rozběhl se do haly. Se zkušeností starého psa, že každá hala musí mít nářaďovnu se vydal hledat. A našel. První pokus byl těsně vedle. Tam byly jen trampolíny a švédský bedny. I to nám zvedlo náladu. Přece jen švédská bedna je lepší jak tvrdá podlaha. Druhý pokus byl ten pravý. Po otevření se na nás usmály nádherné doskokové žíněnky. Hned jsme začali připravovat spaní. Nakonec se všechno v dobré obrátilo a bylo připraveno královské spaní.

Následovala s děckama procházka před spaním. Náhodou jsme po 950 m narazili na benzinku se shopem. Tam jsme si teda koupili nějaké to pivko na večer. Cesta zpět byla o něco kratší, ale za to hezčí, protože jsme už měli co jsme chtěli. Po návratu nastal čas na vyhlášení večerky. Děcka si ještě v haly daly chvilku basketbal a po večerní hygieně se uložily ke spánku. Dospělí si konečně mohli sednout ke stolu a zaslouženě si dát to, na co měl každý chuť. V průběhu večera k nám přisedli ještě trenéři s FC Slovácko, ktří tam byli na turnaji se staršíma žákama. V průběhu večera jsme probrali všechno. Od krabice od kopaček a ž po krabice od vína. Na konec následovala na přilehlém hřišti penaltová exhibice v podání Jary a Jury a šlo se spát.

Ráno byl nekompromisní budíček. Vstávat, hygiena, uklidit a valit na snídani, která byla v místě konání turnaje. Tam jsme dorazili všichni. Rychlá snídaně ve formě vyjedeného švédského stolu, přivítání na turnaji a jde se na to.

BSC Kickers 1900 e.V 2.F-ČAFC    0:4 (2xHlůšek, Pavlík D., Dobeš)

Toto utkání proběhlo plně v naší režii. Soupeř byl jen doopravdy na rozehrání a přivyknutí si na systém 6+1.

TSV Rudow 1888 e.V. - ČAFC Brno    1:1 (1x Hlušek)

V tomto utkání nás čekal těžší soupeř. Ale i tak jsme byli po celý zápas lepší, jen jsme zahodili všechny šance, co jsme si vypracovali. O jednu velkou příležitost nás připravil rozhodčí, který přerušil akci, kdy šel David H. sám na branku. Prý pro velký vzlikot jednoho z hráčů soupeře.

ČAFC Brno - SV 1923 Stockstadt e.V.    3:1  (1x Dobeš, 2x Pavlík D.)

I v tomto utkání jsme neměli výraznější potíže a s přehledem vyhráli. 

ČAFC Brno - SG Schulzendort 1931 e.v. - 1:1 (1x Holík)

Toto byl festival zahozených šancí. Co jsme nedali, to bylo až trestuhodné. Naštěstí v posledních sekundách zachránil po rohovém kopu bod Honzík, hlavičkou alá Drogba.

ČAFC Brno - BFC Preussen 1894 e.vV.    0:2

Proti prvnímu týmu domácího týmu jsme nastoupili odhodlaně. Bohužel jsme dostali po 5 sek. gól. Tímto gólem jsme se nesmazatelně vryli do historie turnaje s 20 letou tradicí. A to hned dvouma zápisama. Nejrychlejší gól a nejrychleji vystřídaný hráč po začátku utkání. 

Tento gól ovlivnil bohužel celé utkání a už jsme se z toho nevzpamatovali. Ke konci jsme dostali ještě druhý a bylo dobojováno.

Osmifinále: Postoupili jsme ze 3. místa naší skupiny a čekal nás soupeř ze 2. místa skupiny B

Frankfurter Fussbalclub Victoria 91 e.V. - ČAFC Brno        2:3 (1x Holík, 1x Dobeš, 1x Pavlík D.)

Toto byl infarktový zápas. Nehráli jsme nijak zle, ale soupeř trestal naši nedůslednost v obraně a dvouma gólama do poloviny utkání držel zápas ve svých rukách. Po druhém gólu se o Marka pokoušely mrákoty. V hledišti se pomalu začala zvedat bodrá němka, která se jala Markovi poskytnou první pomoc v podobě umělého dýchání. Naštěstí než dorazila, se Ondra D. zmocnil u naší branky balónu a pěkným sólem přes celé hřiště nedal brankáři v souboji oči v oči šanci a vykřesal jiskřičku naděje. Tento gól nás zvedl a začali jsme najednou hrát. Dalším Ondrovým povedeným unikem po straně a následné přihrávce na Davida P., který nedal brankáři šanci jsme srovnali a začalo to s námi vypadat dobře. Po následné pěkné kombinaci se balónu zmocnil Honza H., připravil si balón ke střele a pěknou střelou k tyči nedal golmanovi šanci a strhl vítězství na naši stranu. Radost nejen děcek po utkání byla velká.

Čtvrtfinále:1-8. místo

BFC Dynamo e.V.  - ČAFC Brno                 3:0

V tomto utkání jsme narazili na jednoho z favoritů turnaje. Kluci z Dynama Berlín byli vysocí a z balónem to taky uměli. I tak jsme odehráli velmi dobré utkání. Všechny děcka dřeli, ale soupeř byl silnější. My jsme jejich akce zastavovali jen pomocí ohromné bojovnosti, ale bohužel nám rozhodčí v blízkosti našeho pokutového území pískl dva fauli a tyto nabídnuté šance soupeř nekompromisně využil. Třetí gól jsme dostali už ani nevím jak. 

O umístění 5-8. místo

RSV Eintracht 1949 - ČAFC Brno        2:0

V tomto utkání už docházeli baterky. Soupeř byl hratelnej, ale my jsme už neměli sílu na obranu a ani na zakončení. Asi kdyby rozhodčí hodnotil umělecký dojem, tak by jsme asi vyhráli, ale na góly to už nešlo.

O umístění 7-8. místo

ČAFC Brno - FC Grimma                    1:0 (1x Kluj)

Alespoń jedno vítězství ve vyřazovací části. Děcka ještě vyškrábaly poslední zbytky sil a Jirka pěknou střelo zajistil v tomto zápase výhru. Dobře si zachytal v tomto utkání i David. H.

Vždycky se říká, že na turnaji je nejdůležitější vyhrát poslední zápas. Nám se to povedlo, i když nebyl o nejcenější kovy. Ale i tak musíme všechny děcka pochválit. 7. místo si myslím, že je úspěch. V konkurenci 24 tymů je to velmi dobrý výsledek a pro děcka neocenitelný zážitek a zkušenost.

 

 

Vlček 03 - Holík 04, Kluj 03, Dobeš 03, Střížová 04, Pavlík D. 04, Hlůšek 03, Přikryl 03, Coufal 03, Smýkal 04, Křížová 04, Pavlík R. 06


Hodnocení trenéra :

Náš výlet spojený s turnajem v Berlíně přesně splnil naše očekávání. Po velmi náročných 4 dnech ( Pá - mistrovské utkání, So - náš turnaj v Zastávce, Ne - celodenní návštěva Tropical Island, Po - celodenní mezinárodní turnaj v Berlíně ) se ještě více upevnily už tak výborné vztahy hráčů v týmu a to je nejdůležitější. Turnaje se zúčastnilo 24 týmů a asobně se domnívám, že 7. místo je pro nás velký úspěch. Převážná většina týmů byla složena pouze z hráčů r. 2003, některé regionální týmy měli směsku r. 03 + 04 jako my. Většinu týmů jsme přehrávali individuální technikou, ale na některé týmy jsme prostě nestačili fyzicky. Hráči museli zareagovat i na rozestavení 6 + 1 na malém hřišti ( cca 45x30 ), což pro ně byla další cenná zkušenost. Celý tým zaslouží pochvalu za skvělé výkony podpořené řadou individuálních akcí. Speciálně bych chtěl ale tentokrát ocenit výkony Ondry Dobeše, který po dlouhé době ukázal své vůdcovské schopnosti a svou nezdolnou bojovností a samozřejmně i fotbalovostí strhával ostatní k ještě lepším výkonům. Tento turnaj byl pro hráče další cennou zkušeností a i odmněnou za jejich celoroční přístup k tréninkům. Nakonec bych chtěl poděkovat všem tatínkům, kteří s námi jeli. Pomohli nám tím zajistit pohodový chod výletu a hlavně uhlídat všechny hráče celý den v aqvaparku, což bylo možná náročnější než celý turnaj.

 

FOTOGALERIE

FOTO